Přehled základních požadavků
Právní předpisy pro energetické štítkování
Nařízení o energetické štítkování obsahují konkrétní povinnosti pro dodavatele a obchodníky, resp. firmy zajišťující instalaci, které mohou ve smyslu nařízení jednat rovněž jako obchodníci. V současné době platí nařízení o energetickém štítkování pro 16 skupin výrobků.
Nařízení o energetických štítkování (EU) 2017/1369 a související nařízení pro jednotlivé produkty specifikují environmentální informace o produktu, které jsou dodavatelé povinni poskytnout:
- Energetický štítek v daném grafickém formátu zobrazuje klíčové informace o vlivu produktu na životní prostředí. Štítek musí být připevněn k produktu, tak aby měl kupující informace k dispozici v místě prodeje. Umožňuje spotřebitelům u výrobků rychle porovnávat energetickou účinnost a účinnost využívání zdrojů. Obvykle je na štítku zobrazeno 3-6 klíčových indikátorů, včetně energetické účinnosti a spotřeby energie produktu a také několik dalších environmentálních parametrů zobrazených pomocí ikon (např. emise hluku).
- Informační list výrobku poskytuje podrobnější technické informace. Je také veřejně dostupný, např. ke stažení na internetových stránkách dodavatelů, obchodníků a instalačních firem.
- Technická dokumentace, kterou dodává výrobce, obsahuje velmi podrobné technické specifikace a je přístupná pouze orgánům dozoru nad trhem.
- V databázi EPREL musí být registrovány všechny výrobky vybavené štítkem se všemi údaji uvedenými na štítku a v informačním listu výrobku. Tyto informace jsou také veřejně dostupné. Technická dokumentace je rovněž zpřístupněna prostřednictvím EPREL, avšak pouze pro orgány dozoru nad trhem.
Jak najít konkrétní obsah v nařízení o daném produktu?
Níže získáte přehled o tématech a typu informací, které jsou obvykle obsaženy v nařízení pro konkrétní produkt, a ukážeme vám, kde je najít. Nařízení pro energetické štítkování konkrétních produktů mají obvykle následující strukturu:
- Obecný úvod; nejsou zde řešeny žádné povinnosti
- Články
- Článek 1 upřesňuje, na které produkty se nařízení vztahuje a na které nikoli.
- Článek 2 uvádí výčet definic technických termínů, které nařízení používá.
- Článek 3 specifikuje obecné povinnosti dodavatelů.
- Článek 4 upřesňuje obecné povinnosti obchodníků.
- Článek 5 specifikuje metody, které je třeba použít pro výpočet hodnot, jež se uvádějí v informačních materiálech produktu (které jsou podrobně popsány v příloze).
- Článek 6 se týká kontrol prováděných orgány dozoru nad trhem, které jsou dále popsány v příloze.
- Článek 7 uvádí, kdy bude nařízení revidováno a jaké aspekty budou při revizi zvažovány.
- Dodatečné články mohou obsahovat různé informace (mohou pozměnit některá nařízení, vyřadit je z platnosti a definovat přechodná opatření, např. jaké povinnosti lze vyžadovat při přechodu ze stávajícího na nové nařízení).
- Poslední článek udává, kdy vstupuje nařízení v platnost.
- Přílohy
- Příloha I uvádí přehled pojmů, které se vyskytují v přílohách, a jejich definic.
- Příloha II definuje třídy účinnosti nebo výkonu pro parametry uvedené na štítku, jako je energetická účinnost, hluk atd. (specifické pro jednotlivé kategorie produktů).
- Příloha III udává, jak má být energetický štítek graficky zpracován a jaké údaje musí obsahovat.
- Příloha IV vysvětluje, jak se měří nebo vypočítávají parametry (pokud to neuvádí evropská harmonizovaná norma).
- Příloha V specifikuje obsah informačního listu produktu.
- Příloha VI specifikuje obsah technické dokumentace pro štítkování.
- Příloha VII specifikuje povinnosti obchodníků, kteří zboží prodávají prostřednictvím telemarketingu či na dálku.
- Příloha VIII specifikuje povinnosti obchodníků v internetových obchodech.
- Příloha IX vysvětluje, jakým způsobem orgány dozoru nad trhem kontrolují dodržování nařízení.